Když lékařská věda v celé Evropě ležela ladem, ujali se jí po dobytí Egypta Arabové. Učení arabští lékaři překládali řecké spisy, sbírali a zkoumali rostliny a pěstovali přírodní vědy, zejména filosofii.
Lékařům pak ovšem nezbývalo mnoho času na sbírání léčivých rostlin a připravování léků. Ty se stávaly následkem četných vynálezů, hlavně v oboru minerálních látek, složitějšími, takže vědomosti dosavadních prostých sběratelů rostlin nestačily na přípravu léků. K tomu se časem vyškolili zvláštní odborníci, kteří lékařům léky připravovali. V těchto lidech vlastně můžeme vidět první lékárníky. Roku 754 byla chalifem Almansorem zřízena první veřejná lékárna v Bagdádu.
Z arabských učenců vyniká hlavně Džafer el Sedik Pravdivý, lékař a alchymista, jež sepsal mnoho vědeckých knih. Velké množství chemických sloučenin dovedl také vyrobit. Kovy znal téměř všechny. On a jeho žáci dali alchymii nový směr, nastalo hledání Kamene mudrců, ten ovšem nenalezli. Přesídlením Arabů do Španělska se rozšířily vědy a alchymie postupně do celé Evropy.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!