Ani by jeden neřekl, že uběhl měsíc od chvíle, kdy jsme přivítali rok 2020, že? A pomalu a jistě dny ukrajují z cesty, na které se blížíme k jaru. Ale nepředbíhejme.
Hromnice má svátek 2. února. Tento svátek je spojován především s ochranou. Díky Hromnici dokonce můžeme odhadovat počasí. Traduje se, že když v tento den svítí slunce, potrvá zima dalších šest týdnů. Jedním ze zásadních zvyků bylo, že se v tento den nesměly používat jehly. Říkalo se, že jehla přitahuje blesky, které se považovaly za „boží posly“.
Jaká je tradice tohoto svátku? Lidé si chodili nechávat posvětit do kostelů svíce, které se zapalovaly při bouřkách. Těmto svícím se říkávalo hromničky. Dávaly se za okno, aby chránily stavení před živelnými pohromami, především před bouřkami. Pokud se našly domácnosti, ve kterých zůstávaly betlémy či vánoční stromky právě do Hromnic, tak to byl den jejich úklidu. Bylo také zvykem dávat do rukou hromničku umírajícímu člověku. Ta měla svítit jeho duši na cestě do nebe.
Z tohoto úhlu pohledu je více než jasné, že se tyto zvyky mají co dělat s křesťanstvím, ale je zde
i tradice staroslovanská, pohanská.
Teoreticky bychom se měli zaměřit spíše na lunární kalendář, podle kterého má toto období co dělat s druhým novoluním. Bůh Perun přichází na pomoc bohu Jarovítovi či Svárožici ukončit období zimy. To se mělo projevit jako zahřmění. A v ten moment se začala příroda probouzet a začínal nový život. Víra, že před Perunovým hromem uprchnou všichni zlí duchové, byla velmi silná. S ním byly samozřejmě spojeny i rituály. Na pomoc Perunovi lidé v podstatě rachotili vším, čím bylo možno pohnout. Nábytkem, nádobím, vozy na dvorech, ale také zatínali sekery do země. Nezřídka při prvním jarním hromu lidé líbali zem.
Lidé, kteří se věnují tradičním svátkům a sbírají všechna dostupná fakta, shromáždili téměř čtyřicet pranostik, které se týkají Hromnice. Tento svátek byl velmi populární ve všech krajích naší země a ještě stále lidé určité tradice dodržují. Jde především o úklid vánočních dekorací, stromečků a betlémů.