Vánoce jsou za dveřmi, domy se linou různé vůně vánočního cukroví, za dveřmi se ozývají koledy a písně s vánoční tématikou. Mám tento čas ráda a určité tradice jsou mi blízké. Navíc si občas dopřeji šálek horké čokolády nebo capuccina se skořicí.
30. listopadu slaví svůj svátek Ondřej. Ti, kteří dodržují tradice, určitě lijí v tento den olovo. A víte, že svatý Ondřej je patronem všech nevěst? V čarovnou noc, na svátek Ondřejův, prováděly vdavekchtivé panny různé rituály. Pokud nic z toho nestíháte právě v tento den, není třeba si zoufat. Vlastně jsou to všechno tradiční zvyky, které se běžně dělávají i na Štědrý den.
Když máte možnost, tak si v pátek nezapomeňte ustřihnout větvičku třešně či višně – barborky, aby vám na vánoční svátky udělaly radost svými květy. Větvičky třešní nebo višní vložíme do vody a vyčkáme, zda se jejich květy na Vánoce otevřou. Původně pohanský svátek, který měl symbolizovat konec a zánik zimy, však dostal i křesťanskou podobu. Svatá Barbora měla velmi krutý osud. Vlastní otec ji sťal mečem, jelikož se obrátila na křesťanskou víru. Podle legendy jakmile se hlavy Barbory dotkla země, z nebe sjel blesk a jejího popravčího, tedy otce, spálil. Svatá Barbora se tak stala patronkou horníků, dělostřelců, vojáků, střelmistrů, architektů a zedníků.
A již zmíněné procesí tří postav, které bude k vidění v sobotu. V původní tradici nepatřil do průvodu čert a ani anděl, Mikuláš chodil sám. Od 16. století má jakýmsi způsobem obdarovávání souvislost se záchranou tří dívek vykoupených právě Mikulášem a zachráněných před životem v nevěstinci. S tímto zvykem se započalo již ve století 13. a ve 14. století se přidaly i ostatní postavy, jak je známe i dnes. Ale takzvané „obchůzky“, jak se návštěvám prioritně Mikuláše říkalo, se konaly i v jiné dny a v jiných souvislostech. 7. prosince má svátek Ambrož. Svatý muž tohoto jména měl funkci biskupa. Již od
11. století byl den po Mikuláši připomínán jako den Ambrožova biskupského svěcení. Ve zvyku bylo, že muž v bílé košili a černé špičaté čepci honil děti kolem kostela. Pokud některé chytil, bylo přetaženo koštětem, ale zároveň určitě našlo i nějakou tu sladkost, která muži vypadla z rance.
Pokud jste minulý týden, na železnou neděli, zapálili první svíčku, zažehli jste plamen Naděje. Až zapálíte tu druhou, už jistě víte, že její jméno je Mír. A bronzová neděle ohlašuje, že se u vánočního stromu lidé sejdou za tři týdny.