Ani pašeráci se kdysi prostě bez magie neobešli. Takový Sepp Luisl ze Šenavy se v určitý den odmítal vzdálit z domu. Sledoval i hvězdy, měsíční fáze, chování lesní zvěře. Dříve se věštilo také z bylin, dřeva a kamenů.
Na dno nůše si tento pašerák přidával trochu jehličí z okolí domova, aby se podle pověry zase vrátil nazpět. Proslulý „Tabákový Petr“ se vyznal v kouzlech a uměl se prý stát i neviditelným.
U Prášilského jezera bylo často slyšet kvílení z hlubiny. Měly ti povstávat ze dna duchové, ale i obraz krásné panny. Když stál poblíž jeden z pašeráků, začala dívka zpívat. Poté se přízraky ponořily pod hladinu a on se mohl konečně pohnout. Znehybnit živou bytost prý kdysi dokázali právě i pašeráci, a to díky černé magii.
Na slavnou éru pašeráctví se na mnohých místech vzpomíná dodnes. Kult mistrů nekalého řemesla zanikl a tajné stezky zarostly křovím. Zbyly jen legendy, ale i z těch jde ještě někdy mráz. Inu, v lese je vidět hodně věcí a někdy i natolik přízračných, že se vyděsíme ještě dnes.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!