To, že s koncem masopustu nastává postní období, to je všeobecně známo. Ale víte o tom, že každá z postních nedělí má svůj název? Jste-li zvědaví, jaký název každá z nich dostala a co bylo důvodem, tak čtěte dále!
Postní období do Velikonoc čítá čtyřicet dní. Do nich se vejde šest nedělí. Každá z nich nese název, který získala zřejmě díky určitým zvyklostem a náboženským souvislostem. Vzhledem k tomu, že jde o postní období, tak hned ta první neděle dostala název ČERNÁ, ale také „liščí“ či „pučálka“. Černá proto, že se ženy oblékaly do černých šatů, aby tak mohly vyjádřit smutek nad smrtí Ježíše Krista. Pučálka je odvozena nejen od tradičního postního pokrmu z praženého hrachu, ale také se do hrachoviny oblékala maškara, která vešla do stavení a rozhazovala po světnici hrách. Tím se měla zajistit bohatá úroda. Liščí je trochu pohádková. Ženy napekly preclíky, které se pak zavěšovaly na stromy pro děti. A těm se vyprávělo, že preclíky na stromech jsou nadílkou od lišky. Hezká povídačka, že?
Druhou v pořadí je „pražná“ nebo „samometná“ neděle. První název má co dělat s pokrmy, které se připravovaly z naklíčených pražených zrn. Druhý název připomíná to metení, že? Vyjadřuje úkony spojené s úklidem. Této povinnosti se zřejmě žádná hospodyňka nevyhnula.
Třetí v pořadí má také dva významy. Kýchavá neděle, jak se jí říká, má co dělat se zdravím. Pokud si o této neděli třikrát kýchnete, máte zaručeno celoroční zdraví. To zní dobře, že? Vzpomenete si, zda jste si 4. března kýchli? Zároveň v tento den lidé věnovali vzpomínku těm, kteří zemřeli na následky morové nákazy.
A máme tu v pořadí čtvrtou neděli. Říká se jí „družebná“ a pod tím si můžeme představit především setkávání. Lidé se scházeli, aby se společně pobavili, promluvili a k tomu účelu se pekly koláče. Těm se říkalo „družbance“. Asi se nikdo nepozastaví nad tímto názvem, že? Nicméně o této neděli se odehrával ještě jeden velmi důležitý počin. Probíhaly námluvy. A to byl, panečku, nějaký důvod k setkání!
18. března je neděle, která má sice ne příliš hezký název, ale o to veselejší ráz. V podstatě se slaví konec zimy a Smrtka, Zima či Morana – bohyně smrti zhotovena ze slámy, oblečena do ženských šatů se vynášela ze stavení. Poté byla odnesena buď k vodě, kam byla vhozena nebo na místo, kde se spálila. Každopádně šlo o zvyk, kterým se přinášelo nové léto. To byl zase vejci a mašličkami ozdobený smrček, který byl důležitou rekvizitou pro následné koledování.
Poslední nedělí v postním čase je tzv. „květná“. Po ní následuje „pašijový týden“ (o něm až příště) a Velikonoce. O květné neděli se trhají „ratolesti“. Jedná se především o proutky a větvičky, které se světí v kostele. A proč se to dělá? V tento den totiž Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými větvemi. A protože ve střední Evropě palmy nerostou, lidé je nahrazují jinými.