Podle budhistické tradice a tradice hindu se naše takzvané „třetí oko”nachází uprostřed čela, mezi obočím a napájí se na něho šestá čakra, čakra čela, anebo čakra třetího oka.
Podle spirituálního mýšlení je stejně jako naše oko i ono nějakým druhem smyslového ústrojí, jen právě není způsobilé pro vnímání fyzikální, ale duševní, nadsmyslové: je smyslovým ústrojím intuice, předpovídání budoucnosti, telepatie atd. Podle budhistických představ má třetí oko každý, jen ne každý se ho naučil používat. Lze ho vyvíjet a zušlechťovat stejně jako i ostatní smyslová ústrojí. Mnoho meditačních cvičení se právě vyloženě zaměřuje na to, aby se otevřelo třetí oko.
Jedno jednoduché vizuální cvičení
Představme si před sebe barvu oblohy těsně po zapadnutí slunka. Tento fialový, indigový odstín je barvou čakry třetího oka. Představme si, že tato barva proudí z našeho čela jako oblak energie.
Když tuto barvu vidíme již dosti ostře před sebou, pak ji v myšlenkách začněme pomalu míchat. Kroužíme obdobně, jako bychom míchali barevnou tekutinu ve velké míse stále rychlejšími pohyby, v protisměru s chodem hodinovýchi ručiček. Představme si, že proudí již tak rychle, že z něho vznikne světlý, energetický vír pomerančové barvy. Nyní je čakra otevřena a můžeme ji naplnit energií.
Při naplňování čakry se koncentrujme na dýchání. Pře každém nadechnutí si představme, že tento vířící barevný světelný vír nacházející se ve středu našeho čela se stále více nasycuje bílým světlem. Pokud cvičení provádíme dobře, budeme pociťovat teplo. Nejdříve jen mezi obočím, pak vycházejíc odtud se teplo rozproudí po celém naším těle. Tehdy jsme naši čakru naplnili.
Když je to hotové, představme si, že se tento rychlý pohyb stále více zpomaluje, až se zastaví a barva víru zbledne. Tímto jsme čakru uzavřeli a naše meditace dospěla ke konci.