V roce 1960 se rodina Johnsonových přestěhovala do starého viktoriánského domu v Navane. Budova postavená v roce 1850 vypadala zajímavě. Základ tvořily vápencové desky o síle jednoho metru a stěny byly zbudovány z těžkých dubových fošen.
Dlouhé roky žila v domě stará excentrická žena a vila silně chátrala, protože neměla peníze na opravu. Když žena zemřela, dům dlouho pustnul, a to až do doby, než ho v roce 1960 koupili Johnsonovy. Manželka byla z domu unešená – čtrnáct prostorných pokojů, vše bylo jako na anglickém zámku. S opravami začali manželé hned. Proto tunel, který začínal u nich ve sklepě a vedl kamsi do skály, našli brzy. Když se na něj ptali sousedů, slyšeli legendu o podzemní chodbě.
Brzy po skončení oprav se v domě začaly dít podivné věci. V hudebním pokoji jednou služka zpozorovala pod radiátorem velký kus ledu. Led odstranili horkou vodou, ale objevil se znovu. Netál a byl tam za každého počasí.
Podivnosti se odehrávaly i v knihovně, ve které se sama přesouvala křesla. I knihy samy měnily své místo. Nejdříve si myslela, že to jsou výstřelky jejich desetiletého syna, ale dělo se tak i tehdy, když byla knihovna pečlivě zamčená.
Když chtěla paní Johnsonová pověsit v ložnici nad postel obraz Zrození Venuše, stále padal. Až portrét královny Viktorie zůstal na stěně. V noci bylo slyšet kroky a praskání parket. I když tušili, že žijí s duchem, stěhovat se jim nechtělo.
Situace se ale dramatizovala. Občas se kýval lustr, který mohl zranit nejen je, ale i jejich syna. Nakonec pan Johnson koupil novou vilu a přestěhoval se, ovšem paní domu se synem zůstala. Bylo to udivující, ale jakmile odešel, duch přestal vyvádět. Dokonce roztál i led pod radiátorem. Zřejmě si duch nového majitele prostě neoblíbil.
Kvůli starému domu tak Johnsonovi žili ve dvou domácnostech. A i když manželka trávila v novém sídle svého muže hodně času, její muž starý strašidelný dům už nenavštívil ani jednou.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!