Tisíce lidí se po celém světě stali nedobrovolnými pasažéry divoké jízdy na onen svět a návratu mezi živé. Kde je pravda o „záhrobních tunelech“?
S něčím podobným se setkala i jedna žena z Česka. Když jí bylo 29 let, podrobila se dost náročné operaci. Během ní cítila, jak její duše opustila fyzické tělo a vznáší se kdesi v prostoru. Neviděla ale shůry vlastní tělo jako mnoho jiných, okamžitě kamsi „ulétla“. Vlétla do jakési úzké chodbičky a rychlost letu se začala zvyšovat. Poté ucítila úlevu a spokojenost. Poté se přemisťovala další rovnou chodbou k jasnému světlu u východu. Chtěla se do těch míst podívat, ale s trhnutím se zastavila a letěla zpátky. Po operaci se dozvěděla, že operace probíhala s komplikacemi.
Mohlo se jednat o klasickou ukázku zjitřené fantazie, o halucinace, které byly způsobeny léky či narkózou. Celé vyprávění má ovšem háček – dotyčná žena během svého „letu“ zaslechla rozhovor lékařů, že jiná pacientka bude odpoledne ve tři hodiny propuštěná. A to se skutečně stalo, před třetí na ni čekala sanita. Rozhovor lékařů proběhl v jedenáct hodin dopoledne. Jenže tou dobou byla pacientka na operačním sále v sousedním pavilonu a rozhovor nemohla slyšet. Odkud věděla takové detaily?