Když badatelé v jedné australské oblasti narazili na zasypaný vchod do jeskyně, byli celí nedočkaví zjistit, co je za ním čeká. Někdy očekáváme mnoho a dostaneme málo, jindy je tomu naopak, jako se to stalo právě těmto badatelům.
Po několika dnech usilovné práce a po odklizení posledního kamene bránícího jim ve vstupu konečně vlezli tam, kde podle nich lidská noha nevstoupila mnoho let. Propletli se pavučinami a posléze všichni pohlédli tam, odkud vycházel šum neobvyklý pro jeskyni. Popošli blíž a ve světle baterek neuviděli zvíře, ale člověka. Byl neuvěřitelně špinavý a zarostlý, jeho oči hleděly do prázdna. Vydával skřeky, ale jinak se neprojevoval. Badatelé přivolali lékaře i policii a sami měli co dělat, aby se vzpamatovali. Po dalším prohledávání jeskyně zjistili, že žádný jiný vchod do ní neexistuje a že tu musel záhadný muž přežít mnoho let úplně sám. Voda sem sice stékala po prameni, ale kde bral potravu? To byla otázka, na kterou se snažili nalézt odpověď. Kromě obrovského množství jedovatých pavouků tady totiž nic nežilo, dokonce tu nepřebývali ani netopýři.
Mezitím lékaři zjistili, že muž byl v jakési agónii, která nastala po požití jedu. Podle rozboru krve se jednalo o pavoučí jed smíchaný s vodou, který byl aplikován jako droga. Záhadný muž, bohužel, dlouho nežil a po několika týdnech na klinice zemřel. Nic víc se o něm nikdy nezjistilo a ani věda nedokáže vysvětlit všechny okolnosti záhadného přežití. Je ale možné, že se jednou dozvíme celou pravdu a jed ze smrtelně jedovatých pavouků v ní bude mít nezastupitelnou úlohu.