Podle statistik je v českých zemích asi 40% alergiků. Toto číslo je poněkud vysoké, podle mého názoru. Mám s alergií zkušenost a vím, jakým způsobem se alergie léčí – tedy spíše se udržují snesitelnými její symptomy. Většina názorů se shoduje na tom, že alergie jsou neléčitelné, a když se něco takového povede, tak je to prý náhoda. Ale už to nikdo nevysvětlí.
Obecná dostupná definice této civilizační nemoci, která je jednou z nejvíce rozšířených, hovoří o přehnané, nepřiměřené reakci imunitního systému na látky, se kterými se běžně setkáváme. Alergičtí jsou lidé na prach, pyly, roztoče, potraviny, zvířata, lepek, různé kosmetické přípravky a je toho ještě mnohem více. Možná by nestačil prostor zde mi přidělený. A jak je tedy možné, že lidský organismus reaguje na látky, které jsou odnepaměti součástí přírody? Jak mohou lidé používat cokoliv, co jim škodí a řada nemocných roste závratnou rychlostí? Přece se neustále hovoří o vědeckém pokroku, který slouží lidstvu, že?
S alergiemi se setkáváme již u malých miminek. V takových případech se okamžitě mluví o dědičnosti. Já však z vlastní zkušenosti vím, že tomu tak není. V naší rodině nikdo alergik nebyl, ze strany otců mých a sestřiných dětí také ne. Přesto naše mladší děti alergiky byly.
Jak si tedy vysvětlit, že dítě, které sotva přišlo na svět, je na cokoliv alergické? Je to proto, že všechny projevy alergií nevědomě pomáhá dítěti vypěstovat matka již v prenatálním období. To, co prožívá matka, samozřejmě prožívá i její dítě. Všechny své prožitky matka na dítě přenáší právě sliznicí dělohy, na kterou miminko reaguje. Jakákoliv emoce je pro dítě citelná, ať chceme či ne.
Vznik alergií v pozdějším věku má co dělat s přenosy vzorů a modelů chování a jednání v rodinách. Souvisí to v každém případě s výchovou. S tím, co své děti učíme. Jak se k nim chováme a jak se chovají dospělí mezi sebou.
Je potřeba vzít v úvahu, že alergik se velmi často nachází v situacích, kdy již nemůže někoho druhého vystát. Má potíže se přizpůsobovat určitým situacím či určitým lidem. Stává se ovlivnitelným především těmi, na které chce udělat dojem. Při konfliktu se jeví jeho obrana jako nepřiměřená a před konfliktem má snahu utéci. Dalším z aspektů této nemoci je to, že nemocný na sebe chce strhnout pozornost. Alergie jako nemoc je projevem vnitřního rozporu, a proto není divu, že se rozmáhá rok od roku. Odráží stav společnosti a navíc neustále se zvyšující stres ohromným způsobem oslabuje imunitní systém člověka. Kromě toho určitě stojí za připomínku ten fakt, že alergiemi onemocní především ty děti, jejichž rodiče mají naprosto rozdílné názory.