Ráda se „hrabu“ v zemině na zahrádce a není mi cizí ani balkónové pěstování. A tak jsem jako letošní novinku zkusila ačokču. Důvodem byla její inzerovaná chuť.
AČOKČA. Semínka vyrazila poměrně hbitě ze substrátu k výsevu určenému. V jednu chvíli to vypadalo, že se nebudu moci plody své práce pochlubit, ale úsilí se nakonec vyplatilo. V tuto chvíli se místo prádla na šňůrách plazí za pomoci oddenků liána s krásnými listy a už také i plody. Dokonce jsem již jeden ochutnala. To je skvělá chuť!
Ačokča má svůj původní domov v Jižní Americe, ale vypadá to, že začíná být oblíbenkyní i ve středu Evropy. Je považována za zeleninu a využívají se z ní listy a nezralé plody. Pokud by vám však dozrály, můžete z nich vyjmout semena a plody tepelně zpracovat. Možná přidat do leča nebo do zeleninové přílohy. Můžete je naložit s dalšími druhy zeleniny či nasušit a použít je v zimě třeba do polévek.
Když se na ni podíváte, svým tvarem vám připomene papriku, ale jakmile do ní kousnete, je to hotová okurka. Nakonec v Mexiku se jí říká okurka s přívlastkem dutá. Přece jen proti okurce je té dužniny sakra pomálu.
A víte, že má i léčivé účinky? Požívat by ji především měli ti, kteří trpí diabetem či mají vyšší hladinu cholesterolu nebo vysoký tlak. Pěstujte si ji i vy, kteří se potýkáte s respiračními potížemi a také si pamatujte, že s ačokčou můžete předcházet ateroskleróze. A to je slušný bonus, že?