Přesto, že ještě stále je spíše psychosomatická souvislost nemocí odmítána, stále více tyto souvislosti lze vypozorovat za předpokladu, že alespoň přijmeme tuto možnost. V ten moment se otevírá brána poznání.
Lékaři současné doby sice vynalezli názvy některých nemocí, ale o to je možná obtížnější je léčit. A někdy by možná stačilo jen trochu a člověk by se začal uzdravovat. V reálu syndrom vyhoření především ukazuje na to, že člověk se profesně vyčerpal. Již není schopen se jakkoliv přinutit pracovat ve svém zaměstnání. Tyto stavy doprovázejí takové symptomy jako je neustálá únava, nechuť k sexuálním aktivitám a dokonce i k životu. Až by se dalo říci, že nastoupí apatie a také se mohou projevovat depresivní stavy.
A u jaké skupiny lidí se může syndrom vyhoření projevit? Jsou to především ti lidé, kteří pracují na takové pozici, která je řízena shora a je součástí velkého systému. Tedy k nim rozhodně patří pedagogové, zdravotní sestry, úředníci a personální pracovníci. Nevidí totiž žádnou naději řešení svého problému, jelikož nepřítel je obrovských rozměrů. Často tento syndrom bývá zaměněn za klasickou depresi, ačkoliv to je jiná kapitola.
Co tedy takový člověk může na niterné rovině prožívat a takto se problém projevuje navenek? Jde o potíže s rodičem. Pokud syndromem vyhoření trpí žena, určitě u ní najdeme disharmonické vztahy s matkou a u muže s otcem. Chtěli od svých rodičů stejného pohlaví jako děti uznání, ocenění, pochvalu, dělali, co mohli, ale nic takového nepřišlo. A toto zklamání se projevuje v dospělém věku syndromem vyhoření. Pocit bezmoci, pocit, že jsou ovládání, přes skvělou pověst „makáčů“ však mají stále pocit, že jsou zneužíváni. Jediná otázka, kterou si velmi často kladou, zní: „ K čemu je to všechno, co dělám?“ A tím dochází ke ztrátě síly, naděje, propadají se do zmaru a lze si u nich všimnout i toho, že nemají na žádnou činnost ani náladu.
Věřte, že pokud se s něčím takovým potýkáte ve svém životě, lze takovou situaci změnit. Samozřejmě za předpokladu, že chcete tu situaci změnit. Určitě najdete každý den alespoň jeden důvod k tomu, abyste se usmáli a uvědomili si, že je na světě stále mnoho krásných věcí a okamžiků, pro které stojí za to žít!