Dnes si řekneme něco o tom, co možná může mít trochu té souvislosti se vstupem do nového roku. Příběh, o který se chci podělit, vám může ukázat nejen souvislosti, ale také to, jak může být snadné si pomoci, když chceme a jsme ochotni si přiznat, že v našem životě má často navrch ego.
Paní, můžeme jí říkat Klára, byla velmi příjemná dáma a vždy, při našich sporadických setkáních, jsme si měly co povědět v pohodovém duchu a často se společně zasmály. Všimla jsem si, že má červený flíček u oka, ale nějak nebyla možnost si promluvit. Za pár dní jsme se potkaly znovu.
Okolí oka měla jako jelito a ona si stěžovala, že místo je bolestivé a citlivé. I když již v té době jsem si pamatovala mnohé souvislosti, místo hlavy nemám dodnes encyklopedii a zrovna tento problém jsem pouze tušila. Povídaly jsme si o tom, co prožíváme v poslední době, jak se máme, o počasí. Došlo i na oko. Řekla, že je to ječné zrno, má ho již nějaký čas a vůbec se to nemění. Lékařka si neví rady a objednala ji tedy na úterý na chirurgii, na oku provedou malý chirurgický zákrok a ječné zrno odstraní. Zhrozila jsem se a zeptala se, zda je opravdu rozhodnuta do sebe nechat řezat. Viděla jsem v jejích očích poznání, že by se to dalo řešit jinak. Slovo dalo slovo a domluvily jsme se, že si odpoledne zavoláme, abych s ní probrala případné možnosti vzniku ječného zrna na úrovni psychické, a ona bude mít víkend na zpracování. Byl totiž pátek. Věděla jsem, že ona to zvládne, že nepotřebuje osobní návštěvu, a s tím jsme se rozloučily. Později odpoledne po telefonu jsme probraly na základě duchovních příčin nemocí, co mohlo vést ke vzniku útvaru u oka. Najednou jsem slyšela v telefonu: „AHÁÁÁÁ!“ A v ten moment bylo vlastně hotovo a uzdraveno. Zasmály jsme se a já Kláru požádala, aby se mi během příštího týdne ozvala, jak situace s okem vypadá.
Ve čtvrtek mi zazvonil telefon v kanceláři na stole a na displeji se objevilo jméno kolegyně Kláry. „Dobrý den, Klárko, jak se daří? Jak vypadá vaše oko?“ Cítila jsem její dobrou náladu a slova, která řekla, mi zněla jako rajská hudba. „Představte si, že mé oko je zahojené a doktorka nechápala, co se stalo. Samozřejmě žádný chirurgický zákrok nebyl třeba.“ Měla jsem obrovskou radost. Slova díků mě neminula, ale je jasné, že pracovala Klára. Uvědomila si, přiznala a zpracovala to, co dalo vzniknout ječnému zrnu. Uvědomila si, nač ve svém životě pohlíží se vztekem či chce kontrolovat, a jak jí třeba iritovalo, že na stejnou záležitost má jiný pohled než kdokoliv druhý.
A proč toto téma na prahu nového roku? Ječným zrnem trpí totiž citlivější lidé, kteří neradi vidí to, co se odehrává v jejich okolí. Chtěli by, aby všechno mohli mít pod kontrolou a když ne, tak se ještě vztekají a obviňují druhé, že nevidí situaci stejně jako oni. Tak zkuste přehodnotit své postoje, abyste se nepříjemnému a bolestivému ječnému zrnu vyhnuli.