Dnešní chirurgové měli v pravěku své předchůdce. Primitivními prostředky dokázali věci, nad nimiž dnes člověk žasne. Vrcholem bylo otevření lebky.
Kolik lidí amputovali, kolik narovnali zlomenin? Asi hodně. Pravda, někteří pacienti zákrok nepřežili. Přechodné uspání pacienta byl kdysi sen každého chirurga. Číňané používali k uspání opium, v Salernu v desátém století v Itálii začali chirurgové používat tzv. „uspávací hubku“. Byla to mořská houba naplněná odvarem mandragory ve víně.
Během operace se ukapával tento nápoj pacientovi do úst, a tak ho udržoval v narkotickém spánku. Nejčastěji ale chirurgové používali před operací alkohol. Nemocného před zákrokem prostě opili do němoty. Jako první zubní narkózu použil při bolestivém trhání zubů „rajský plyn“ doktor Horace Wels. V roce 1842 byl při operaci použit k uspání éter.