Na změnu počasí někteří lidé reagují náhlou bolestí hlavy, loupáním v kostech, pícháním u srdce a dalšími zdravotními potížemi. Zdraví lidé tolik na změny počasí nereagují. Podstatně hůře jsou na tom unavení jedinci a ti, kteří prodělali nějakou chorobu, citlivěji také reagují lidé z města. Zřejmě je to tím, že ve městech ztrácejí lidé kontakt s přírodou, tráví většinu času v uzavřených prostorách a dopravních prostředcích.
Změny počasí snášejí špatně také děti, zvláště pokles atmosférického tlaku. V tomto případě i melancholici bezdůvodně ztrácejí náladu, propadají nostalgii a jsou agresivní.
Zvedne-li se vítr a atmosférický tlak, překotně vzrůstá i počet lékařských zásahů u lidí trpících vysokým krevním tlakem a průduškovým astmatem. Při oteplení vzduchu se v první řadě zhoršuje zdravotní stav lidí trpících na onemocnění věnčitých cév srdce. Jsme schopni dosáhnout menší závislosti na proměnlivosti počasí? Lidský organismus disponuje ohromnými rezervami a možnostmi se přizpůsobit. Vydrží jak arktické zimy, tak i padesátistupňová vedra.
Pokud hodně reagujeme na nedostatek kyslíku, zařaďme si do programu pravidelná dechová cvičení, procházky, nejlépe do lesa. V dávných dobách lidé dodržovali speciální diety – jedli více ovoce, ryby, mléko a mléčné výrobky. Pokud je v ovzduší nedostatek kyslíku, můžeme si dopřát horkou sprchu, masáž šíje, vypít odvar z kozlíku lékařského. Tím se snižuje nadměrné svalové napětí.