21. prosince jsme v 22:47 prožili zimní slunovrat, ve kterém temná moc vrcholila. Je tedy nadějným poselstvím, že nepříjemné věci můžeme nechat za sebou, a v novém roce přivítejme více světla.
V den zimního slunovratu Slunce vstoupilo do znamení Kozoroha a po nejkratším dni v roce přišla nejdelší noc. Slunce bylo velmi nízko nad obzorem, dosáhlo obratníku Kozoroha a vrací se opět k rovníku. Nastala astronomická zima. Skvělou zprávou je, že od tohoto dne se začaly dny pomaličku prodlužovat, což bude probíhat až do 21. června 2023, kdy přivítáme letní slunovrat.
Temnota v minulosti
Temnotu jsme tedy již zažehnali, podobně jako naši pradávní předkové. Podle starých mýtů a legend dosáhlo temno svého vrcholu a v den zimního slunovratu si je náš svět a podsvětí velmi blízko. Podle dávných tradic se zrodil bůh Slunce, což pak bylo využito křesťanstvím, díky němuž se slavnosti zrození slunečního božstva proměnily do zrození Ježíše Krista.
Oslava světla
Proto Ježíš Kristus symbolizuje naději, uzdravení, světlo a lásku. Zdobení stromku vychází také z pohanských a pradávných zvyků. Rody si nosily domů živý strom, aby ochránily dřevo i domov před chladem. Malé dary v podobě skromného jídla se věšely na strom jak dobroty pro duchy a na vrchol se umístil pentagram – pěticípá hvězda – jako symbol pěti živlů. Jmelí mělo vytvořit štěstí v domově. Zároveň se prostíralo i zesnulým členům rodiny s jedním místem pro případné nezvané hosty, které je dobré během svátků přizvat ke stolu. Ochranou proti temnotám a podsvětí byl a stále je oheň, případně česnek.
Tajemná místa a naděje nového
V duchovním smyslu je slunovrat symbolem cesty ke světlu a faktu, že staré vždy musí zemřít, aby počalo nové. Tento symbol se odpradávna slavil, u nás i dnes například můžeme slunovraty prožít u největšího českého menhiru Kamenný pastýř u Slaného, případně na vrcholu hory Říp, nebo v jihočeských Holašovicích či u Lechova kamene u Kouřimi. Zajímavým místem je také oblast u balvanů u Žihle nebo u Zakletého mnicha u Drahomyšle. Králův stůl u Uherského Hradiště je také zajímavý svými pověstmi, a vztyčené kameny, řady a studánky jsou u Javorové skály u Prčice. Slunovratové kameny pak nalezneme v lese u Strážného na Šumavě, nebo si můžeme vychutnat poutnickou svačinu u Kamenného stolu u Kunějova v České Kanadě, poblíž žluté značky, která vede z Kunějova do Kunějovských samot a ke Kačleřskému rybníku. Tajemství je tedy dosti, užijme si magické procházky i oslavy pradávných zvyků.