Všechno to začalo obyčejným dárkem. Kamil jej rozbalil a nevěřícně zíral na porcelánového slona, který byl zabalený uvnitř krabice. Zvláštní na něm bylo, že mu chybělo kus chobotu a že nevěděl, od koho právě tento dárek dostal.

I pomocí kávy můžete nahlédnout do budoucnosti.

Nedávno jsem byla v situaci, kdy jsem přemýšlela nad dárkem pro mladou slečnu. K pozvání jsem přišla jak „slepý k houslím“ a věděla jsem o ní jen velmi málo informací. Vybrat tedy dárek vhodný, a aby udělal radost, natož aby skončil v popelnici, bylo těžkým oříškem. Rozhodla jsem se, že vyrazím na procházku po obchodech a rozhodnu se na místě.

Průzkum mi ukázal na nejčastější dotaz, který klientky pokládají. Ano, je to otázka, zda mají zůstat s manželem nebo odejít za milencem. Zajímavé je, že muži – klienti tento dotaz nikdy nepronesou, ti se naopak zajímají o práci, zdraví a vhodné načasování pro ně důležitých věcí.

Dříve se čarodějnice rozeznávaly nejen podle toho, co praktikovaly, ale také podle toho, jak vypadaly. A nemylte se, nešlo vždycky o staré a šeredné ženy, jaké se nám nabízejí v pohádkách.

Ve škole jsme se naučili číst, psát a počítat, ale také spoustu nepotřebných věcí, které jsme v životě nikdy nepoužili. Naproti tomu hodiny rodinné výchovy moc vědomostí pro život dát nemohou, to, co potřebujeme dnes a denně, musíme pracně nasbírat vlastními zkušenostmi.

Jedním z kamenů, o kterém se říká, že se musí používat s velikou opatrností a že člověka dovede do minulých životů, se jmenuje obsidián.

V medoví rtů se ztrácí mužská ješitnost. Polibky mají chuť a vůni. Janek byl v cizině dlouho. Nevábily ho trhy s orientálním kořením a soudobá literatura ho utvrzovala ve faktu, že všichni muži jeho věku už mají doma někoho, kdo na ně čeká. Janek dlouho studoval a potom se vydal do Egypta, kde se věnoval archeologii. Jeho práce ho uspokojovala a věnoval jí veškerý čas. Jenom té ženy, kdyby bylo, říkával si za horkých nocích, kdy se nad Káhirou objevovaly třepotající hvězdy.

Plakat na veřejnosti by se nemělo. Kolik z nás ale najde zlatou rybku, která mu splní tři přání? Chtěla jsem toto léto strávit u azurového moře se sluncem nad hlavou. Kolik je ale sluncí, které můžeme schovat do dlaní? Jenom několik za celý život. Nakonec jsem léto strávila doma a místo pohledu do voňavého nebe jsem v bezesných nocích hleděla do duše zjizveného Měsíce. Znáte tu bolest, kdy se pochodující mysl rozhodne ukončit akt lásky? Vždycky to bolí oba a v říkankách o naději se zuby nehty držíme vlastních snů. Jenže sny se postupem času mění a pokud bych si mohla sáhnout do těch mých, jsou překroucené od veškerých ústupků.