O celulutidě jste si na našich stránkách mohli již přečíst. Dnes přidáváme, možná pro někoho, pár nových informací.

Kožní problémy jsou často těmi, které se velmi těžko léčí. A je jedno, zda se jedná o atopický ekzém či lupénku. Patří k nim i akné, pásové opary, které se v poslední době množí, atd. Aatopický ekzém je vůbec snad nejdiskutovanějším onemocněním. A co tak okolo sebe slýchávám, medicína si příliš rady neví.

Když jsem byla dítětem já, nebylo zrovna snadné sehnat velkou sadu mnohabarevných pastelek. Ale zase si troufám říct, že byly mnohem kvalitnější. Mé děti takovou velkou sadu měly. Ráda jsem s nimi seděla u stolu, když si kreslily a vybíraly si barvičky.

To místo je nedaleko středočeského města, které se může pochlubit nejen krásným zámkem, ale také francouzským či anglickým parkem. Navíc areál, který hraje svou roli v dnešním příspěvku, měl stejného majitele až do doby po 1. světové válce. Byla jím rodina Colloredo-Mannseld. Ano, jde o zámek Dobříš a památník Karla Čapka, který vznik v bývalé úřední budově místních železáren.

Lidské tělo velmi citlivě reaguje na životní situaci. Stres, který je v dnešní době v podstatě všude, má na svědomí téměř všechny nemoci moderního člověka. Získat rovnováhu a udržet si ji ve svém životě, stojí člověka stojí rozhodnutí a též práci na sobě. Jde to ztuha, ale touha po zdraví může být obrovskou motivací.

Neustále se mluví o pozitivním myšlení, ale víme, jak na to? Pozitivní myšlení neznamená to, že se budete celý den culit na své okolí jako někdo, kdo svůj rozum ztratil a je v nenávratnu. Ale budete používat své myšlenky k budování šťastného a spokojeného života.

Sedím tu na zahradě, poslouchám zpěv ptáků, kteří si stejně jako já užívají krásné sluneční počasí a kolem mě se rojí žluté květy pampelišek, na kterých se pasou včelky a mnozí jiní příslušníci hmyzí říše. Miluji je, jsou to pro mě nádherní poslové jara. Toho pravého.

Nádherný den plný slunce, s modrou oblohou, po které pluje několik bílých mraků, teplý vánek vás pohladí po nahé paži. Tak se rozhlédněte…

Když jsou děti malé, rodiče je učí zodpovědnosti přes hračky. „Jsou tvoje, musíš se o ně starat.“ Později se přidává oblečení, známky ve škole, elektronické přístroje jako je telefon, tablet či počítač. A následují vztahy. „Jsi zodpovědný/á za to, jak se tvůj protějšek cítí.“