Máte občas pocit, že musíte být neustále jakoby na startu? Že neustále něco musíte? Že nad vámi někdo stojí a hlídá, zda konáte… cokoliv?
„Já to tak prostě mám, já to tak potřebuju…“… stála věta v e-mailu. Proč to ta žena napsala? Řeší situaci, kterou by ráda změnila s mou pomocí a zároveň zdůvodňuje, že má nabitý diář na skoro dva měsíce dopředu. Prý se někdy potom ozve. Zamýšlím se, proč má potřebu mi vysvětlovat, že to takhle potřebuje. Aha, uvědomuji si, svého času jsem to měla naprosto stejně! Dalo to hodně velkou práci se to odnaučit. A to jen proto, abych zjistila, že vlastně nemusím nic. Mohu dělat jen to, co chci a už vůbec se nemusím nikomu zdůvodňovat, proč něco nějak dělám či nic nedělám.
Proč se lidé neustále vystavují tlaku potřeby jakékoliv činnosti? Totiž v momentě, kdy můžete jen tak sedět a nic nedělat, popřemýšlet nad „nesmrtelností chrousta“ a vypnout svou mysl, zjistíte, že se odněkud vynořil neklid a nervozita. Ale kde se vzaly? Z čeho pramení? Najednou si uvědomíte, že přicházejí myšlenky na sebe sama. A okamžitě přijde jiná myšlenka. Že vlastně na sebe myslet a o sobě přemýšlet vůbec nechceme. Buďto máme pocit, že je to zbytečné nebo je to nepříjemné. A to bývá ve většině případů. Vrací se nám vzpomínky, které jsou velmi často negativní, myslíme na problematické situace současného života, hlodají pochybnosti atd. A nejlepší způsob, abychom nemysleli, je zaměstnat se. Tudíž jakákoliv aktivita.
Ale nyní si představte, že je tu řešení! Nemusíme se vracet k tomu, že dnes již spolehlivě víme, že myšlenkami můžeme ovlivnit své životy. Je zřejmé, že negativními myšlenkami vytvoříme život plný nepříjemností, problémů a konfliktů. Většina technik osobního rozvoje, které vycházejí z osobních zkušeností jejich autorů, hovoří o tom, že veškeré vnímání vlastní osoby je utopeno v nekonečných aktivitách. Pro samé aktivity zapomínáme vnímat, cítit, abychom necítili ty emoce, které nás mohou přivést k odpovědím, které hledáme. Buďme tady a teď a vnímejme sami sebe, hledejme odpovědi na otázky, které v sobě máme a žijme své životy!
Řekněte své TEĎ a spravujte si svůj život tak, aby se vám v něm hezky žilo.