Respekt k tomu, že v podstatě netušíme, s čím se momentálně potýkáme. Respekt nejen k sobě samým, ale i k druhý v rámci zachování zdraví. Především svého. Možná v globální měřítku dostává lidstvo lekci respektu, ohleduplnosti a taktu.
Před časem bylo téma 
obsahem příspěvku na těchto stránkách. Dovolím si se k němu vrátit. Asi nikdo nečekal, že i v naší republice se budeme potýkat s nepříjemným virem, který má ve světě již řadu obětí. A já znovu jen zopakuji, že ten RESPEKT je stále nedostatkové „zboží“. Co že toto slovo znamená? Slovník cizích slov uvádí význam tohoto slova následovně: vážnost, úcta, ohled. A tato slova v českém jazyce známe, že? A také to, že opakování je matkou moudrosti.
Vážnost a úcta. Ohled. Položme si otázku, kdo v nás dokáže vzbudit vážnost a úctu. Na koho bereme ohled? Od dětství většina z nás byla vedena k tomu, abychom měli v úctě rodiče, prarodiče, autority, lidi, kteří něco dokázali nebo ti, kteří jsou starší než my. Později úcta k životnímu partnerovi a jeho rodině a brali ohledy na ty, kteří jsou malí, hendikepovaní, nemocní atd. Pokud hovoříme o respektu, je na místě pojem tolerance. A to vzájemná tolerance. Pak vycházejme z toho, že proto, abychom mohli něco či někoho tolerovat, je tu omezení sebe sama. A hodně důležitým aspektem je míra, do jaké jsme schopni se omezovat. A zrovna omezení je slovo, které se denně skloňuje. Bohužel je ho potřeba, abychom zmírnili již tak významný dopad na mnohé úrovně života.
Dalším termínem, který je, z mého pohledu, velmi důležitou součástí našeho života, je pokora. Uvědomění si, že jako člověk – jedinec, nedokážu vůbec nic. Ani přežít. Z jednoho prostého důvodu. Jsem závislá na kyslíku - čistém, na vodě – čisté, na stravě – čisté. A jako člověk neumím žít a rozmnožovat se bez druhého člověka, navíc opačného pohlaví. A lidská pýcha často tyto souvislosti nedomýšlí. A zde jsme opět u aspektu, který bychom si měli uvědomovat. Když se budeme všichni řídit selským rozumem, můžeme se vyhnout mnoha dalším komplikacím.
To, že jsme byli vychováni k úctě a vážnosti vůči určitým lidem, však nemusí znamenat, že k nim ten respekt opravdu chováme. Můžeme se na tu situaci dívat jako na jakési přesvědčení, které nám kdosi, většinou někdo z rodiny, ve škole, společnosti, předal. Těžko může mít dítě respekt k učiteli, když rodiče o něm hovoří s despektem či používají vulgarismy. A obráceně učitel nemůže vzbuzovat respekt, pokud přistupuje k žákům z pozice moci a nadřazenosti. Tohle může vést pozornost k politické scéně. Ať si myslíme cokoliv, v tuto chvíli můžeme mít jako voliči různé postoje k současné vládě, ale je nad slunce jasné, že i ona prochází zkouškou ohněm. Je třeba táhnout za jeden provaz.
Ať to vezmeme z jakéhokoliv konce, uvědomujme si, že pokud nemáme úctu sami k sobě, nevážíme si sami sebe a nemáme vůči sobě žádný ohled, jak potom můžeme mít respekt k čemukoliv ve svém okolí? K druhému člověku, zvířeti, rostlině… Možná se toto téma zdá jako filozofické, ale opak je pravdou. Momentálně je více než reálné.
Respektujme – berme ohled, buďme taktní, mějme úctu. V první řadě k životu. Buďme hodně zdraví a také by se hodilo i to štěstí. Pro celý svět.
Další zajímavé informace naleznete taky na naší Facebook stránce!