Asi už se nikdy nedovíme, co bylo v pozadí zániku tohoto nesmírně mnohostranně funkčního řádů. Ale můžeme si udělat obrázek, co, komu a proč vadilo. Možná povzbudíme vaši fantazii.
Vznik řádu není přesně datován, ale vznikl evidentně v době první křížové výpravy asi v roce 1120, ačkoli některé zdroje uvádějí i dva předešlé roky. Původně se tento řád jmenoval Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu. Zpočátku členové plnili úkoly při ochraně poutníků na cestě z přístavu Jaffa do Jeruzaléma. Zřejmě ochrana byla velmi účinná a postupně řád sílil a zvyšoval se počet jeho členů. Ti se začali účastnit i křížových bitev a v důsledku toho se stali ochránci celého Jeruzalémského království. A zajisté jej chránili před útoky muslimů.
Díky náklonnosti vysoce postavených poutníků či poutníků z řad šlechty, dostalo se řádu jmenování od papeže a jejich popularita rostla a s ní i jeho vliv a majetek. Dokonce se podíleli i na diplomatických jednáních. Jeden z členů řádu se dokonce stal i rádcem francouzského krále Ludvíka VII. Jmenoval se Evrard z Barres. Písemné záznamy se zmiňují o finanční půjčce králi právě od templářů, když se dostal do potíží na své výpravě do Svaté země. Avšak již v té době byli nařčení za přijetí úplatku při obléhání Damašku. Templářská armáda v té době čítala téměř 3 000 mužů.
A to by nebyla politika, aby nepřinesla potíže. Díky svým postojům řád proti sobě poštval šlechtu ve Svaté zemi. Navíc se k moci na Blízkém východě dostal vojevůdce Kalavun a tím začal konec Svaté země a všichni Evropané se postupně vraceli domů. Řád měl evidentně velmi schopné vůdce, kteří mysleli dopředu. Zodpovídali se pouze papeži, a proto si v podstatě dělali, co chtěli. Měli silnou a početnou armádu, velké bohatství díky obchodům schopně a úspěšně vedeným a získali majetek v podobě nemovitostí od šlechty a krále. V Paříži zbudovali obrovské sídlo Templ a ostatní základy po celé Evropě. V Paříži a v Londýně z jejich sídel vznikly jakési bankovní domy. Byly v nich uloženy poklady, ale fungovaly také jako místa, kde se poskytoval azyl. Byla nedotknutelná.
A protože strach z nepoznaného může vést k agresi, závist k intrikám a nenávist ke smrti, soudobý král Filip IV. Sličný začal kout pikle. Zalíbilo se mu řádové bohatství a nelíbila se mu podřízenost řádu přímo Vatikánu. Požadoval exkomunikaci templářů, avšak byl rázně dvakrát odmítnut, a to hned dvěma papeži. Až ten třetí kývl. A to byl začátek konce řádu Chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu. Vraždy, upalování, mučení. Díky datu, kdy byl tento masakr odstartován, 13. 10. 1307 a byl pátek, máme pátek třináctého spojen s něčím nepříjemným. V roce 1312 byl řád zrušen.
Přes to, že od těch dob uplynula mnohá staletí, otazníky stále zůstávají. Proč se nechal tak strašným způsobem tento neskutečně mocný a skvěle organizovaný řád zničit? Kam zmizel nevyčíslitelný majetek a bohatství? Je za tím vším lóže zednářů? Nebo ilumináti? I takové názory existují. Ale kde je pravda? To se už asi zřejmě nikdy nedovíme.
Další zajímavé informace naleznete taky na naši Facebook stránke!