Téměř všichni z nás, my všichni patříme ne ve fyzickém, ale psychickém, duševním slova smyslu mezi
nemocné. Nepřijde-li duše na svět jako nově zrozená, přijde-li na svět reinkarnovaná,
to znamená, že už má za sebou několik životů, určitě si s sebou přinese takové
nezpracované problémy, které jí překážejí ve vývoji v novém životě.
Sedm kardinálních hříchů (1. Pýcha; 2. Lakomství; 3. Smilstvo; 4. Závist;
5. Nestřídmost; 6. Hněv; 7. Lenost)lze objevit v každém člověku, i v těch lidech, kteří jsou přesvědčeni, že se nikdy v
ničem neprohřešili. Rozdíly mezi lidmi jsou pouze v míře hříšnosti. A na tom
závisí i vyléčení naší duše, k čemuž nezbytnou pomoc poskytují právě andělé.
Hříchy a ego
Během svého života se při plnění duševních úkolů v nespočetných případech
dostáváme do situace „vyhovění na zkoušce”. V zaměstnání, na pracovišti, v
rodině, v různých lidských vztazích se stále vyvíjíme a vždy, kdy se nám podaří
postoupit na vyšší úroveň, splnili jsme další ze svých osudových úkolů. Zaznamenat
je, všimnou si těchto milníků však není vůbec jednoduché. To, co nám v tom
neustále překáží, není nic jiného, než největší, nejmocnější pomocník při dopouštění
se sedmi kardinálních hříchů: ego.
Ego není totéž, co Já, neboť neustále bojuje právě proti Já. Ego způsobuje
to, že máme sklony považovat se za důležitější než ostatní, povyšovat se nad ně,
výsledky, úspěchy připisovat výhradn