Je tomu asi pět let, co jsem přišla v padesáti letech o práci. V dnešní době je tento problém celkem normální, nikdy nevíte, co bude zítra. Člověk si ale mnohdy myslí, že jeho se to netýká, ale když firmu zavřou a vy tam celý život pracujete, najednou se ocitnete na rozhraní – co bude teď? A co bude zítra? Je vám téměř padesát, absolvujete bezpočet konkurzních řízení, kde s vámi vedou pohovory o čtvrt století mladší lidé, a vy si říkáte, jakou máte ještě „cenu“?