Proč lidem šediví nebo bělají vlasy? Dříve byla spojována tato změna s věkem. Máme v mysli obrázky babiček či dědečků s bílými vlasy. Najednou vídáme s takovými vlasy mladé lidi. Navíc jsou ještě v této době právě vlasy takové barvy in. Co když ještě nechcete být „šediví“?

Možná najdete dnes malou radu, co byste mohli pro sebe udělat lepšího, než do sebe sypat třeba prášky na uklidněnou. I předvánoční období má své kameny, kterými se můžete ozdobit a ještě od nich dostanete bonus.

V Jižní Americe byly brambory uctívány bohy. Dnes jsou každodenní přílohou - pečené, vařené, jakékoli. Přejde po nich bolest hlavy, uvolní dutiny i křeče v lýtkách, a dokonce přispějí nekráse!

Zvyk výzdoby věncem se k nám dostal z Německa a Rakouska. Čtyři svíce mají i svá jména. Věnec se pokládá na stůl nebo je zavěšený u stropu. Tradiční barvy jsou zelená a červená .

Také jsem dnes zapálila tu první svíčku. Letos mám trošku jiné pojetí a svíčka je jedna. Jsou na ní vyznačeny čtyři díly – čtyři týdny. Každý adventní týden z ní vyhoří jedna část. A z té první již plamen ukrajuje přidělenou část vosku. Slavnostně.

V úvodu uvedený citát, který jsem si přečetla na sociální síti, mi korespondoval se zážitky z poslední doby. A z toho mi vyplynulo, že kdybychom čekali na jistoty a bezpečí, tak bychom mohli nakonec konstatovat, že jsme prožili život v čekárně. A to asi nikdo nechce. Život se má přece žít a užívat!

Možná je nosíte na krku nebo vytetované na předloktí. Posvátné symboly jsou jedním z nejoblíbenějších motivů. Víte, co přesně znamenají?

Nejen domácí mazlíčci, ale hospodářská zvířata a zvířata žijící ve volné přírodě… myslíte si, že cítí nějakou z emocí stejně jako my? Když mají stejné nemoci jako lidé, mohou mít i stejné emoce?

Tradice Vánočního stromu republiky vznikla u nás na základě skutečné události – „Příběhu opuštěného děvčátka“. V lese našel holčičku spisovatel Rudolf Těsnohlídek v roce 1919. Vánoční smrk na počest jeho záchrany byl poprvé vyzdoben na brněnském Náměstí svobody.