Jsme-li mladí nebo ve středním věku, cítíme se skvěle, pak se nám zdá, že štěstí potřebuje ještě trochu postrčit, a je to. Máme-li dobré rodinné zázemí, zdravé děti, zajímavou práci, slušné bydlení, tak to je takové normální štěstí, které řada lidí považuje za běžnou věc. Ale když člověk stárne, začíná se po štěstí ohlížet.

Když lékařská věda v celé Evropě ležela ladem, ujali se jí po dobytí Egypta Arabové. Učení arabští lékaři překládali řecké spisy, sbírali a zkoumali rostliny a pěstovali přírodní vědy, zejména filosofii.

20. století můžeme označit za převratné právě v odvětví medicíny a farmacie. Díky tomu jsme si zvykli na to, že každý malý neduh má řešení v podobě tabletky. I vývoj společnosti obecně nás dovedlo k tomu, že si nedovolíme vyležet angínu a už vůbec si nepřipouštíme, že tělo po nemoci potřebuje rekonvalescenci.

Vnější tělesné znaky člověka mohou prozradit hodně zajímavého o jeho povaze a chování.

Pátek třináctého se nazývá ďáblův tucet. Pro pověrčivé lidi je hrozbou a dnem, kdy nevycházejí z bytu.

Stále to mezi Vámi jiskří nebo už sbíráte pochybnost za pochybnosti, že ta chemie prostě vymizela?

Můj zážitek je starý jen několik málo dní. Maminka mého manžela několik týdnů postonávala, bylo jí skoro osmdesát let. Až do jara by se o ní dalo říci, že to byla paní plná zájmu o dění kolem sebe, jenže začátkem léta se její psychický stav začal zhoršovat, začala chátrat i její tělesná schránka a babička se rozhodla, že umře.

Abychom si doplnili informace o cvičebních pravidlech jógy, které máme k dispozici, vznikl již ve 2. století před naším letopočtem. Jejím autorem je Pataňdžali, který popsal cvičební polohy a popsal způsob cvičení. Měli bychom brát na vědomí, že jóga je součástí indické filozofie a je součástí způsobu života.

Neustále se hovoří o blahodárnosti pitného režimu pro organismus, ale možná, že někdo neví, jak je důležité tělo zásobovat tekutinami, a také to, že voda má příznivé účinky i na naši inteligenci.