Občas nás matka příroda překvapí. Kroupy velikosti tenisových míčků, kulové blesky, jež jsou obestřeny nejedním tajemstvím. Co si ale myslet, když z nebe padají žáby? Žabky z nebe se objevily už několikrát.

Medúzy ji zajímaly odmalička. Začínala tou, jež byla výplodem řecké mytologie. Hlava bájné Medusy s krásným ženským obličejem a s hady ve vlasech ji přímo fascinovala. Později se přeorientovala na medúzy, které mají co dočinění s přírodopisem. Láčkovci, kteří žijí v moři, byly Karolíně přímo souzeny. Milovala to průsvitné nic.

Co takhle si pořídit něco místo prášků na uklidnění třeba kámen? Že nevíte jaký? Tak vám dám malý typ! I vánoční období má své kameny, kterými se můžete ozdobit a ještě od nich dostanete bonus.

Stres nás provází skoro všude. Je příznakem dnešní uspěchané doby a málokdo je tak odolný, aby se mu vyhnul. Zkusme se alespoň trochu bránit, aby nás stres nepohltil úplně.

Lidovým prostředkem proti kašli, hlavně u dětí, je například v Anglii jablečný čaj.

Zimní slunovrat i Vánoce jsou opředeny mnoha rituály, které by se daly nazvat čarovnými, protože většina z nás si přeje pro sebe a své blízké to nejlepší, nejkrásnější, nejpohodovější, nejšťastnější atd. Můžete to letos zkusit, pokud jste se dříve neodvážili.

Sabina měla moc i slávu. Její firma vzkvétala a zaměstnávala tři sta mužů všech věkových skupin. Kanceláře měla rozmístěny v obrovském mrakodrapu a sama chodila denně od jedné ke druhé. Kromě profesionality a pracovní výkonnosti požadovala ještě jedno – utaženou kravatu ke krku. To dělalo firmě její tvář. Všichni si dávali před šéfkou velký pozor a chovali se předpisově. Možná to bylo kvůli tomu, že Sabina měla zvláštní půvab, dalo by se říci, že nikdy neztratila dívčí krásu. Ve svých čtyřiceti letech si udržela pružné tělo a nosila hluboké výstřihy. Žádný muž se ale po jejím boku nikdy neobjevil. Jediná žena, kterou vedle sebe strpěla, byla sekretářka Denisa. Ta o ní ale nikdy neřekla jediné slovo.

Tom s Fredem byli nerozluční kamarádi. Když se jednoho dne vraceli do svých domovů, jeli jedním autem. Dálnice byla dobře osvětlená a oba se už těšili na osvěžující sprchu. Konečně se dostali k odbočce, která vedla do města. Zbývalo už jen pár kilometrů.

Mike a Bob byli vědci na Vídeňské univerzitě a zabývali se přenosem hmoty v laboratorních podmínkách. Jednoho dne se jim podařil revoluční průlom. Dokázali provést teleportaci v reálných podmínkách. Pomocí částic světla fotonů transportovali data na vzdálenost 600 metrů přes tok Dunaje. Bez kabelu či rádiového vysílání. Mike z toho byl tak unešený, že začal dělat pokusy na vlastní pěst.