Žena je na rozcestí. Její cesta je náročná, občas má obavy. Má možnost vrátit se zpátky, nebo vykročit dál a těžkosti vyřešit. Jak se rozhodne?
Přichází další překážky. Už jich bylo v životě tolik, že je někdy unavená. Občas cítí, že by nejraději vše vzdala, šla jinou cestou a žila úplně jinak. Kéž by vše bylo jednodušší.
Znáte ten pocit? Jak se má žena zachovat, pokud jí život přináší neustálé nejistoty, překážky, problémy a výzvy? Záleží na tom, o jaké potíže se jedná. Pokud jsou vážné a ubližují jí nebo její rodině, musí svůj život změnit, říci NE všemu nebezpečí. Pokud ale jde o výzvy, které zkouší její odolnost, vnímá, že jinak jde správnou cestou, pak je třeba vytrvat, a i přes nepříjemnosti jít dál. Nikdo a nic přece nemůže její sny ohrozit! Je nezdolná, odvážná a silná.
Nezdolná žena
Žena je krásná svým způsobem. Je originální, autentická, vždy cítila, že potřebuje být vnitřně svobodná, aby mohla žít vlastní život. Nenechá si od nikoho nic diktovat, poradit si nechá jen když je to nutné nebo skutečně neví jak dál. Zvolila si tu nejtěžší a jedinou možnou cestu. Cestu svobody, tvořivosti, lásky a osobitosti. Jak ale může zvládnout všechny výzvy s tím spojené? Její šat je někdy na cáry, vlasy má občas naježené, bývá udýchaná a jindy jen leží a je šťastná za odpočinek.
Zvládneš to!
Dnes se probudila a napadly ji myšlenky, že by se měla vrátit zpět. Cesta je přece poměrně náročná, čeká ji další kopec na trnité a kamenité cestě. Už tak je dost zpocená, nejraději by si lehla do trávy a na chvíli usnula. Jenže to nejde, začíná podzim, meze jsou příliš chladné. Je potřeba teple se obléci, nazout pevnou obuv, do tlumoku vložit výživnou svačinu a vodu, a jít pomalu a jistě dál. Neví, jak dlouho půjde, jestli jí nedojde jídlo, nebo zda cestou brzy nezmrzne. Ale věří, že vše dobře dopadne a dojde svého cíle.
Cesta je cíl
Jak to s ženou dopadlo? Myslíte, že zmrzla v brzké zimě? Představte si, že díky své hluboké víře v sebe a vlastní cestu se věci daly do úžasného pohybu. Stromy se jí klaněly, hvězdy s měsícem v temné noci svítily na cestu. Zvířátka z lesa nosila plody, které nashromáždila na zimu, společně se skromně podělili, a žena mohla jít dál.
Jednoho dne našla i křišťálovou studánku, napojila se, vzala průzračnou výživnou vodu s sebou. Dala jí sílu, stejně jako přírodní pomoc a podpora celého vesmíru. Jde dál, neohrožená, připravená za sebe a své blízké v nejlepším smyslu bojovat, a především za své sny a plány. Ne zle nebo podle, ale poctivě, silně, rozumně. Bez závisti, hněvu a výčitek. Jde dál a už cítí, že cíl se blíží. Vidí světlo, má své průvodce a vnitřní víru…