Jednou jsem zaslechla tajemný příběh. Kdybych neměla bohaté zkušenosti, které mi už nejednou ukázaly, že existují věci mezi nebem a zemí, nevěřila bych. Vždyť co je hmatatelné, se nám jeví jako reálné. Jenže pak mi něco došlo. Existuje láska? Ano. Nemůžeme se jí sice dotknout, ale je tu s námi. A jak je to s vírou a s tím, co nás přesahuje? O tom budu vyprávět v dnešním příběhu.
Stalo se to brzy ráno. Den otevíral své oči postupně a nad horizontem se začalo objevovat zvláštní světlo. Vzbudila se a po hlubokém snění se cítila dobře. Ten moment mezi spánkem a bděním byl silný. Vnímala všemi smysly své tělo i ducha, věřila, že se jí vše podaří, ať už to bude cokoli. Byla sama doma, jitro se vkrádalo do ložnice. A najednou zaslechla nějaké zvuky. Co to jen může být?
Důvěra
Nevěřila vlastním uším, ale slyšela najednou ženský hlas. Nelekla se, protože hlas byl příjemný, jí dobře známý, ačkoli ho zaslechla poprvé. V první chvíli ji napadlo, jestli není blázen. Uvědomovala si, že je o samotě a nikdo na ni mluvit nemůže. Najednou ale začala vnímat ta slova. Význam byl jasný, ale nedokázala by věty převyprávět. Kdo to na ni mluví? Co když se jí zdá nějaký sen?
Pomoc v těžké chvíli
V tom období neměla život jednoduchý. Právě utekla od svého přítele, který jí jen lhal a manipuloval. Dlouhodobě nebyla šťastná, jen nevěděla, jak svou situaci změnit. Navíc na něm byla finančně závislá a nedovedla si představit, že by žila sama. Najednou jí ale kamarádka nabídla možnost přespat v jejím bytě, než se rodina vrátí z dovolené. Po jedné vyhrocené hádce Kamila sbalila všechny věci a utekla do kamarádčina bytu. A po první noci se to stalo. Věděla, že nespí, a zároveň nebyla ještě tak úplně vzhůru. Hlas ženy byl stále reálnější.
Vnitřní hlas
Uvědomila si, že ten hlas je napojení její ženské duše s tím, co nás přesahuje. Večer před spaním v jedné velmi zoufalé chvíli začala meditovat a modlit se. Nevěděla jak na to, nikdy nebyla věřící a její rodina také ne. Ale beznaděj nás může naučit věřit ve vyšší síly. Tak to prostě zkusila. Modlila se tak, jak jí slova přišla na jazyk. Prosila a děkovala, vyjádřila vděčnost za všechny prožité zkušenosti, a požádala o podporu. Ležela se sepjatýma rukama a slzy jí usychaly na tváři. Celé stresem ztuhlé tělo se postupně uvolňovalo, až se po půlhodině ukolíbalo do poklidného spánku. Tak dobře se dlouho nevyspala, napadlo ji ve vteřině probuzení. A najednou cítila vnitřní štěstí, vedení a sebejistotu. Ten hlas, který na ni mluvil, byl jejím vnitřním hlasem ženy, která dokázala svou obtížnou situaci proměnit v něco dobrého. Hlasem spojení s vyššími silami, kterých se nemusíme obávat, pokud jsme s nimi v souladu a prospěšnosti.
Dobré ráno
Myšlenka na to, že je asi blázen, v tu chvíli utekla. Uvědomila si, že prochází transformací, protože se dokázala oprostit od zlého člověka, který ji jen využíval. Jako by se znovu narodila, dozrála v ženu, které se sice ještě občas třesou kolena, ale i tak jde dál, posilněná všemi ranami života. To jí vykouzlilo úsměv na tváři.
S chutí vstala, podívala se z okna na právě vycházející slunce a napadlo ji, že všechny výzvy zvládne. Má pomocnici, svou vnitřní ženu, která jí vždy poradí, protože je spojená s přírodou a jejími zákony, které žádné zlo nemá šanci porazit. Stačí s důvěrou naslouchat svému tělu a duši, věřit, a i přes všechny náročné situace si užít dny, které nám byly dány…