Lidské tělo velmi citlivě reaguje na životní situaci. Stres, který je v dnešní době v podstatě všude, má na svědomí téměř všechny nemoci moderního člověka. Získat rovnováhu a udržet si ji ve svém životě, stojí člověka stojí rozhodnutí a též práci na sobě. Jde to ztuha, ale touha po zdraví může být obrovskou motivací.
Onemocnění štítné žlázy je velmi rozšířeným jevem. Tento orgán je pro lidské tělo velmi důležitý. Nesprávná funkce této žlázy, zvýšená či nedostatečná, ovlivňuje lidské tělo z vícera hledisek. Má na svědomí produkci hormonů, které ovlivňují tělesný metabolismus a tím spotřebu kyslíku, růst a vývoj. Tzv. Basedowa nemoc je zvýšení funkce štítné žlázy, která se projevuje strumou – tzv. vole a vystouplýma očima.
Příznaky poruchy funkce štítné žlázy, a to její hyperfunkce (zvýšená), jsou návaly horka, nadbytek energie, člověk hubne, štítná žláza se může zvětšit. U hypofunkce (snížená) dochází ke zpomalení všech tělesných procesů. Člověku může být neustále zima, přibývá na hmotnosti, nesoustředí se, padají mu vlasy, mohou ho bolet svaly. Dochází ke zvýšené únavě, depresím, jedinec ztrácí běžný zájem o dění kolem sebe. Dostavují se problémy s pamětí, únava, zácpa, otoky kolem očí, kůže i vlasy jsou suché.
Co se týče medicínské léčby, stane se z ní většinou léčba celoživotní. Medicína nepátrá po příčině. Zatím je velmi málo lékařů, kteří hledají příčiny nemocí, pohlíželi na člověka z celostního hlediska a stejně tak se snažili příčinu odstranit.
Jak se tedy může stát, že člověku vypoví službu tak důležitý orgán?
Z psychosomatického hlediska nadměrná funkce štítné žlázy ukazuje na člověka, který chce více, než je možné. Rád by režíroval a tvořil svůj život podle svého, ale nedá si k tomu dostatečné právo. Je toho názoru, že musí řídit život svým bližním. Navíc si myslí, že je to jeho povinnost. Tito lidé kladou vysoké nároky nejen na sebe, ale i na druhé. Myslí si, že je třeba jednat co nejrychleji. Často hledají lásku nebo mají potřebu někomu něco dokázat. A ještě k tomu dokážou i říci cokoliv či lhát jenom proto, aby rozjeli nějakou akci. A proto je zde třeba zmírnit tempo a zvážit, co vlastně člověk chce. Není kam spěchat, ale je třeba se respektovat, dělat si v životě radost.
Při snížené funkci člověk naopak chce konat, ale nedovoluje si to. Navíc se ukazuje strach, že nebude dostatečně rychlý. Tento člověk by si měl vzpomenout na dvě slůvka „JÁ JSEM“. Jsou obrovským motorem k pohybu a projevení lidské vůle. Při tomto problému je na místě, že člověk může dělat, cokoliv chce, může tvořit a požádat o cokoliv. Je třeba naslouchat vlastním potřebám a také si je poskytovat.
Kdokoliv má potíže se štítnou žlázou, nechť se zamyslí též nad tím, že je třeba odpouštět. Nejen druhým, ale i sobě. Není to vždy snadné, ale pokud se tak stane, je tu možnost, jak si udělat život snazší a radostnější.
A proč jí věnovat myšlenku každý den? Proto, abychom do svého jídelníčku zařadili mořské řasy nebo doplnili jód, kterého lze obecně z potravin získat velmi málo.