Dvůr císaře Rudolfa II. je občas prezentován jako pouhá kratochvíle duševně nemocného Habsburka. Byl zřízen v Jelením příkopě na Pražském hradě a kromě čtyř lvů a dvou lvic se lvíčaty tu byly chovány i další šelmy.

Zaměřme se chvíli na ženu samotnou. Čím by byli muži bez žen? Jenom ona totiž dokáže pomoci v závratné kariéře muže a sama se jí vzdá. Jenom ona má receptury na tkaní těch nejvzácnějších nitek, jako je podpůrné slovo či pohlazení po nekonečně dlouhém dni.

Kdysi se levanduli u nás říkalo nard po vzoru starých Řeků, kteří ji tak pojmenovali podle syrského města Nardus, kolem něhož kdysi hojně rostla. Na dlouho se ujal i název olejíček císařovny Sissi, bavorské princezny z rodu Wittelsbachů, která se po sňatku s „otcem národů“ Františkem Josefem stala rakouskou císařovnou.

Hypnotika jsou jednou z nejvíce zneužívanou skupinou léků. Pokud někdo začne brát pravidelně léky na spaní, ocitne se v začarovaném kruhu a není cesty ven. Návyk mají většinou ženy po posttraumatickém zážitku či jsou-li delší dobu v depresích.

Kdo je energetický upír a kdo dárce, to se dá mezi lidmi docela dobře zjistit. Stačí si položit několik základních otázek.

List břízy se už dávno používal v čajích s urologickými a revmatologickými indikacemi. Je to jedno z hlavních a nejužívanějších působení tohoto stromu, které je dáno vysokým obsahem hořčin, tříslovin, éterických olejů, pryskyřic a saponinů.

Věděla jsem, že můj známý podniká, ale nijak jsem se o to nestarala. Jednoho dne mě pozval na kafe. Byla jsem na něho i jeho příbytek trochu zvědavá, proto jsem neodmítla. Toho odpoledne bylo škaredé počasí, hledala jsem jeho adresu a pořádně jsem zmokla. Mokrá halenka se mi přilepila na tělo a bosé nohy mě začínaly studit. Domovní dveře byly otevřené a já jsem uřícená vyběhla do prvního patra. Zazvonila jsem a konečně zarachotily klíče v zámku.

Byla poněkud kuriózní dítko matky přírody. Ale kdyby všechny ženské byly na jedno brdo, nestálo by za to je uhánět. Z Gizely byli na větvi všichni chlapi v divadle. Ženské taky. Ty soudily, že se Gizela v našem souboru náramně rychle orazila. Bylo to jinak. Ona už oražená přišla, jestli se u ní dá o oraženosti mluvit.

,,Půjdeme na houby!ʻʻ prohlásil jednoho dne rozhodně můj muž a začal hledat proutěný košík po babičce. Asi ho inspiroval mohutný noční déšť a rovněž fakt, že jsem mu v noci nepodržela a usnula jsem. Ještě rozespalá a v noční košili jsem hledala ve skříni, až jsem ho konečně objevila. ,,Tak si pospěš!“ popoháněl mě. ,,Vezmi si holínky a vyrážíme.“