List břízy se už dávno používal v čajích s urologickými a revmatologickými indikacemi. Je to jedno z hlavních a nejužívanějších působení tohoto stromu, které je dáno vysokým obsahem hořčin, tříslovin, éterických olejů, pryskyřic a saponinů.

Věděla jsem, že můj známý podniká, ale nijak jsem se o to nestarala. Jednoho dne mě pozval na kafe. Byla jsem na něho i jeho příbytek trochu zvědavá, proto jsem neodmítla. Toho odpoledne bylo škaredé počasí, hledala jsem jeho adresu a pořádně jsem zmokla. Mokrá halenka se mi přilepila na tělo a bosé nohy mě začínaly studit. Domovní dveře byly otevřené a já jsem uřícená vyběhla do prvního patra. Zazvonila jsem a konečně zarachotily klíče v zámku.

Byla poněkud kuriózní dítko matky přírody. Ale kdyby všechny ženské byly na jedno brdo, nestálo by za to je uhánět. Z Gizely byli na větvi všichni chlapi v divadle. Ženské taky. Ty soudily, že se Gizela v našem souboru náramně rychle orazila. Bylo to jinak. Ona už oražená přišla, jestli se u ní dá o oraženosti mluvit.

,,Půjdeme na houby!ʻʻ prohlásil jednoho dne rozhodně můj muž a začal hledat proutěný košík po babičce. Asi ho inspiroval mohutný noční déšť a rovněž fakt, že jsem mu v noci nepodržela a usnula jsem. Ještě rozespalá a v noční košili jsem hledala ve skříni, až jsem ho konečně objevila. ,,Tak si pospěš!“ popoháněl mě. ,,Vezmi si holínky a vyrážíme.“

,,Co to píšeš?“ Optal se mě můj manžel se zájmem a nenápadně mi nakukoval přes rameno.

Bylo to v době, kdy byly dívenky připravovány o poctivost v pionýrských táborech s rudými šátky na krku. Vlastenecká povinnost té minulé epochy spočívala ve skutečnosti o tom, že se při různých podnikových oslavách mohutně popíjel alkohol a pak se zábran zbavené kolegyně a říční kolegové věnovali v kancelářích nemanželskému sexu.

Malíři mají vlastní svět a hned tak si do něho někoho nepustí. Ve vile u starého hřbitova jeden takový bydlel a jeho bohémský život byl znám široko daleko. Vila to byla výstavní, ale co naplat. Bohémové neplatí složenky, protože se s takovými malichernostmi nemíní zabývat, a tak místo elektřiny měl pan malíř v domě zásobu svíček na několik let.

Se svou kamarádkou jsem se vypravila na dovolenou do jižních Čech. Bylo nám krásných osmnáct a tak jsme očekávaly, že nám bude ležet celý svět u nohou. Jaké bylo ale naše překvapení, když naše vysněná chatka stála na samotě u lesa.

Jedním z důležitých principů dobrodružného kuchaření je využívat ingrediencí, které rostou okolo nás, a sice právě v tom čase, kdy rostou. Květinu neošidíš. Musíš ji jíst tam, kde ti roste, protože do dne či dvou ti zvadne.