„Vdávala jsem se velmi mladá, nedá se říct, že z horoucí lásky, ale spíše proto, že jsem musela. Na cestě totiž byla naše dcera. Rodiče mě museli nechat tenkrát zplnoletit a potom mi vystrojili krásnou svatbu. Honza se ke mně měl, nebyl sice žádný krasavec, ale byl to chlap, nebo spíše v tu dobu ještě kluk, na kterého jsem se mohla spolehnout. Všechno šlo vlastně od té chvíle jako po másle. Svatba, dítě na cestě a rozestavěný dům. To by ale asi nebyl život, aby se neukázala jeho ďábelská tvář…“

Dovolená může prozradit mnohé o Vašem charakteru i o povaze Vaší práce.

Znáte někoho, kdo by si alespoň jednou za život nepovzdychl, že už ho ten sex nějak nebaví, že už se na něj netěší tak, jako tomu bylo dřív?

Všude se probouzí láska, ale vy jste už dlouhou dobu neutěšeně sami a za nic se vám nedaří najít druhého do páru, „zaseknout udičku“ do správného úlovku. Pokud dodržujete pravidlo, že nesedíte jen doma a vyjdete si alespoň občas do společnosti, nemělo by vám to dělat zase až takový problém.

Přesto, že ještě stále je spíše psychosomatická souvislost nemocí odmítána, stále více tyto souvislosti lze vypozorovat za předpokladu, že alespoň přijmeme tuto možnost. V ten moment se otevírá brána poznání.

Strach může vzniknout z mnoha příčin. Někdy se muži bojí žen, jejich přitažlivosti a blízkosti.

Budete potřebovat malý citron, musí být ale zelený a tvrdý, delší bílá stuha a 50 zcela nových, malinkých špendlíků.

Manželství je střechou pro rodiče a jejich dítě nebo děti. Co ale dělat, když potomek nepřichází? Měly by ženy hned začít panikařit, navštěvovat lékaře a bát se, že budou navždycky bezdětné?

Ta nejznámější pouť je již dávno za námi, protože se odehrála již v únoru. Jde pochopitelně o tu Matějskou v Praze. Mezitím se odehrály a odehrávají další lokální poutě, které mají také své tradice. Městské, vesnické, regionální… a k tomu se přidávají další festivalové akce, které dostávají punc tradičních.