Všechno, co žije, se snaží dosáhnout štěstí, spokojenosti a blaha. Počínaje prvoky, přes rostliny a zvířata až po člověka, všechny živé bytosti se snaží najít a udržet ten stav, ve kterém se cítí nejlépe a který je z hlediska jejich dalšího vývoje nejvýhodnější, má nejvíc předností. Co tedy může být důvodem toho, že se tolik lidí necítí být šťastnými? A co je to vůbec štěstí?

Slavná Herakleitova teze podle které „nemůžeme vstoupit dvakrát do stejné řeky...” znamená, že princip pantha rhei – neboli česky: „vše plyne” – vyslovuje myšlenku, že v univerzu existuje pouze jedna stálá věc: a tou je sama změna. Skutečně má starověký filozof pravdu v tom, že vše je ve věčném pohybu, vše se stále mění?

Feng shui – čínské umění o životě v harmonii s okolním prostředím –, respektive astrologie nebo věštění z hvězd se pouze na první pohled zdají vzdálenými oblastmi. Ve skutečnosti se obě oblasti snaží o poznání člověka (jak nás samých, tak jiných lidí), obě pravěké vědy se tedy dokonale doplňují.

Ke zdravému stravování nestačí pouze dbát na to, aby pokrmy, které jíme, obsahovaly zdravé složky, byly ze zdravých surovin, ale musíme počítat i s tím, že různé potraviny, které se dostávají do našeho organizmu, mohou narušit jeho energetickou rovnováhu.

V poslední době je stále populárnější alternativní léčitelství, a to jak z hlediska vlastní léčby, tak z hlediska prevence. Dříve předtím snad nikdy nebylo natolik důležité se obrátit směrem k přírodě a co nejvíce se odklonit od umělých látek, chemikálií, jedů poškozujících tělo, duši i všechno přírodní.

Existuje jeden starý a zároveň geniální způsob léčení deprese a duševních problémů. Snaží se místo ošetřování příznaků – jak je to zvykem v tradici východní medicíny – raději zrušit způsobující příčinu.

Někdy nám naše sny připadají zcela jako skutečnost, jindy jsou ale úplně zarážející, přesto se ale uskuteční za několik hodin, či dnů, anebo týdnů. Jaký je rozdíl mezi snem a intuicí? Mohou sny předpovídat a kdy můžeme věšteckým snům věřit?

Již přírodní národy brzy přišly na to, že sny znamenají nějaký vztah mezi skutečností a představami. Jejich význam – s většími, anebo menšími úspěchy – zkoušejí vyluštit již odedávna.

Když onemocníme, máme sklon ke zpustnutí, celý svět vidět černě a opětně se ptát: „Proč právě já? Proč právě teď?” Můžeme pro sebe vykonat mnoho právě i tím, když nemoc nebereme jako kledbu, ale jako jeden druh upozorňujícího signálu.