Vždy mě zaujala stránka s tvojí povídkou. Paní v novinovém stánku mě už znala, a tak se ani nedivila, když jsem hned ráno přišla pro nový výtisk. Zpočátku jsem se červenala, ale potom mi to přišlo docela přirozené. Co je také neřestného na sexu, když ho provozuje každý?

Muž, kterého bychom vám dnes rádi připomněli, je považován za génia své doby. A nejen své. Dosud odborníci různých oborů zkoumají jeho dílo, jeho vynálezy, poznámky. Ještě nevíte? Tom Hanks v jednom filmu pátral po jeho tajemné šifře. Ano! Leonardo da Vinci.

Psal se 30. červen roku 1908, bylo právě 7 hodin a 17 minut. Poblíž sibiřské Podkamenné Tunguzky byla spatřena letící ohnivá koule, následovala exploze a po ní další výbuchy.

S Merkurem jste se již mohli na našich stránkách seznámit. Tak jen velmi stručně: je rychle pohybující se planetou, do jeho oboru spadá komunikace, myšlení, prý je „bohem křižovatek“ nejen na fyzické, ale i psychické úrovni (nehody na cestách, ale i vztahové). Pod jeho vládou se nachází znamení Panny a Blíženců. Symbolizuje dítě.

Dvůr císaře Rudolfa II. je občas prezentován jako pouhá kratochvíle duševně nemocného Habsburka. Byl zřízen v Jelením příkopě na Pražském hradě a kromě čtyř lvů a dvou lvic se lvíčaty tu byly chovány i další šelmy.

Zaměřme se chvíli na ženu samotnou. Čím by byli muži bez žen? Jenom ona totiž dokáže pomoci v závratné kariéře muže a sama se jí vzdá. Jenom ona má receptury na tkaní těch nejvzácnějších nitek, jako je podpůrné slovo či pohlazení po nekonečně dlouhém dni.

Kdysi se levanduli u nás říkalo nard po vzoru starých Řeků, kteří ji tak pojmenovali podle syrského města Nardus, kolem něhož kdysi hojně rostla. Na dlouho se ujal i název olejíček císařovny Sissi, bavorské princezny z rodu Wittelsbachů, která se po sňatku s „otcem národů“ Františkem Josefem stala rakouskou císařovnou.

,,Půjdeme na houby!ʻʻ prohlásil jednoho dne rozhodně můj muž a začal hledat proutěný košík po babičce. Asi ho inspiroval mohutný noční déšť a rovněž fakt, že jsem mu v noci nepodržela a usnula jsem. Ještě rozespalá a v noční košili jsem hledala ve skříni, až jsem ho konečně objevila. ,,Tak si pospěš!“ popoháněl mě. ,,Vezmi si holínky a vyrážíme.“

,,Co to píšeš?“ Optal se mě můj manžel se zájmem a nenápadně mi nakukoval přes rameno.