O tom, co je potom, když člověk přestane dýchat a lidé hovoří o smrti, nikdo neví. Jsou k dispozici „pouze“ svědectví lidí, kteří prožili tzv. klinickou smrt. Ale je to totéž? A jak je to s dušemi v lidských tělech? Co se s nimi potom stane? Kam jdou? A odcházejí opravdu? Proč někteří lidé hovoří o zkušenosti s duchy? Jsou hodní nebo zlí?

Než takováto místa navštívíte, musíte si uvědomit, že energie, která Vás z nich prostoupí, nemusí být vždy dobrá a nemusí nést nic pozitivního. Energie z těchto míst ve Vás může zůstat minuty, hodiny, ale i roky a někdy i podstatnou část života.

Čtení z rukou, pravda, nemá nic společného s jakýmkoliv odvětvím vědy, ale je to určitý fenomén, který je podstatně starší. Zahalený rouškou nadpřirozena, čarodějnictví a vzbuzující přinejmenším obrovský respekt. Ani při nejlepší vůli dopátrat se prvního čtení z ruky, by se to nepodařilo.

Sedím v kanceláři, čas určený pro klienty je v nenávratnu a mně končí pracovní doba. Sedím a mám pocit vymačkaného citrónu a nevím, jestli se chci vůbec z té židle zvednout. Zítra mě čeká totéž. Atmosféra není zrovna ideální, ale tak si říkám, že by mohlo být i hůř a balím se. Už půjdu domů.

Jde v těchto příbězích o opravdové prožitky nebo to bývají „pouze“ výplody lidské fantazie? A pokud jde o fantazii, jak je možné, že často těmi fantaziemi lidé dostávají rady, jak se dostat ze spletitých situací ohrožujících majetek, zdraví nebo život?

Právě harmonický tok energie, víry, naděje a lásky je nezbytný ke splnění vytouženého přání. Učení duchovních vůdců říká: Víra dává tužbám a přáním smysl. Naděje popohání cíle a přání positivní energií. A sílu, jakýsi hnací motor, dává přáním láska.

Dnes jsou k vidění nádherná kyvadla z různých materiálů, nejčastěji se používají určité polodrahokamy. Křišťál a ametyst jsou k vidění asi nejčastěji. A někdy jsou to opravdu nádherné, umělecky ozdobené kousky, které svého majitele při práci jistě potěší.

Zažila jsem několikrát tzv. energetické upíry. Nebo takové ty zkoušeče. Ale aniž bych tušila jak, celkem dobře se mi je dařilo rozeznávat a posléze jsem se naučila se jim i bránit. Avšak nedávno jsem vyslechla neplánovaně jeden rozhovor, kdy jsem se cítila jako u sledování napínavého filmu.

Sny jsou součástí lidského života, o tom nelze polemizovat. Z vědeckého hlediska jsou nejznámějšími osobnostmi, které se jimi zabývaly, C. G. Jung a S. Freud. Jistě bychom našli celou řadu lidí, kteří se snům věnovali a i se najdou jejich díla snům zasvěcená.