Téměř všichni z nás, my všichni patříme ne ve fyzickém,  ale psychickém, duševním slova smyslu mezi nemocné. Nepřijde-li duše na svět jako nově zrozená, přijde-li na svět reinkarnovaná, to znamená, že už má za sebou několik životů, určitě si s sebou přinese takové nezpracované problémy, které jí překážejí ve vývoji v novém životě. 

Aura,  energetické pole, které  obklopuje naše tělo, se skví v různých barvách, jejichž odstíny mají stanovený význam. Avšak k tomu, abychom auru nejen spatřili, ale i stanovili barvy, ze kterých se skládá, respektive k barvám přiřadili charakteristické vlastnosti osobnosti, potřebujeme skutečně velkou praxi.

Věděli jste, že žijeme-li jinak, než jak to odpovídá našemu ájurvédskému habitu, spousta činností, ať už špatně zvolený trénink nebo nesprávně sestavený jídelníček mohou poškozovat jak naši fyzickou kondici, tak náš psychický stav, duševní pohodu?

V tomto uspěchaném světě stále více bojujeme s nemocemi, které mají různý duševní původ, naše pocity úzkosti jsou různorodé a ukazují rostoucí tendenci, zůstává nám stále méně času a energie pro uvolnění. Meditace je užitečnou pomocí v obohacení sebepoznání, v relaxi, doplnění energie.

Psycho-chirurgie, tedy chirurgie bez skalpelu je jednou ze zvláštních oblastí bioenergetiky, jejichž podstatou – jak to už ukazuje i název – je, aby se operační zákrok konal ne na fyzické, ale duševní, mentální úrovni.

Člověku se podařilo během krátké doby změnit svět - ne však k lepšímu. Krajina byla narušena, lesy zničeny, řeky, moře, jezera a vzduch otráveny. Můžeme snad vycházet z toho, že se tak nestalo pouze ze zlomyslnosti, dokonce ani ne kvůli hlouposti, i když to tak ve skutečnosti vypadá. 

Ke zdravému stravování nestačí pouze dbát na to, aby pokrmy, které jíme, obsahovaly zdravé složky, byly ze zdravých surovin, ale musíme počítat i s tím, že různé potraviny, které se dostávají do našeho organizmu, mohou narušit jeho energetickou rovnováhu.

V poslední době je stále populárnější alternativní léčitelství, a to jak z hlediska vlastní léčby, tak z hlediska prevence. Dříve předtím snad nikdy nebylo natolik důležité se obrátit směrem k přírodě a co nejvíce se odklonit od umělých látek, chemikálií, jedů poškozujících tělo, duši i všechno přírodní.

Když onemocníme, máme sklon ke zpustnutí, celý svět vidět černě a opětně se ptát: „Proč právě já? Proč právě teď?” Můžeme pro sebe vykonat mnoho právě i tím, když nemoc nebereme jako kledbu, ale jako jeden druh upozorňujícího signálu.