Pradávné ozvěny imaginární tváře krajiny zasáhly i Čechy. Vydejme se spolu od města k městu a vypravme se za něčím neznámým, co možná jen na chvíli usnulo.

Po dlouhá desetiletí jsou jména statisticky sledována a každé z nich má své favority. Písnička Holky z naší školky v podání Stanislava Hložka a Petra Kotvalda krásně dokreslují změny, v tomto případě, dívčích jmen.

Květinou toho lze hodně říct. Čím bychom se ale měli řídit, když chceme květinou někoho obdarovat?

Stále odkládáme to, co nám způsobuje radost a naplnění, co nás přitahuje a zajímá, až budeme mít dost času.

Košile byla první věcí, kterou dostávalo nově narozené dítě, stejně jako poslední, která se dává do rakve zemřelému.

Chtěla byste vypadat „in“, ale máte o sobě pochybnosti? Trápí vás vrásky, krátké nohy, zavodnění? Zkuste dva obyčejné triky, které zaručeně zaberou.

Kolem badatelů, kteří měli co do činění s vykopávkami Tutanchamónovy hrobky a záhadně zemřeli, se otevřela horečná diskuze. Co všechny zabilo?

Jsme-li mladí nebo ve středním věku, cítíme se skvěle, pak se nám zdá, že štěstí potřebuje ještě trochu postrčit, a je to. Máme-li dobré rodinné zázemí, zdravé děti, zajímavou práci, slušné bydlení, tak to je takové normální štěstí, které řada lidí považuje za běžnou věc. Ale když člověk stárne, začíná se po štěstí ohlížet.

Neandrtálský člověk po sobě zanechal dalším pokolením kosti a pěstní klíny, ale geny si vzal do hrobu. Tím jsou vyvráceny všechny spekulace, že husté ochlupení na hrudi a lopatkách evropských mužů pochází od neandrtálců.